Živý plot - nejen plot

Živý plot - nejen plot

Kategorie: ZAHRADA

Živý plot je nejednodušším způsobem, jak lze ohraničit pozemek. Krásného vzhledu dosáhneme jeho pěstěním a pravidelným stříháním. Geometrické tvarování dřevin má svou dlouholetou tradici, sahající až do starověkého Egypta. Obrovské oblibě se těšilo v období baroka a rokoka, kdy zahrada, tehdy samozřejmě zámecká či palácová, hýřila množstvím živých stříhaných stěn, bosketů, špalírů, labyrintů a ornamentálně komponovaných záhonů.



Osově souměrné zahrady se svými typickými prvky vyšly z módy v období romantismu, který se zhlédl v nepravidelné zahradní kompozici, a i dnes jsou preferovány spíš zahrady přírodně krajinářského charakteru. Do těchto forem upravované dřeviny nemají sice v dnešních zahradách jen ten estetický význam, jaký měly v době renesance a baroka, ale přesto mají i v dnešní zahradě své oprávnění. Většina živých plotů, ať už jsou pravidelně zastřihované nebo pěstované jako volně rostoucí pásma, mají mnoho funkcí.

Funkce živého plotu

Živý plot brání nejen pohledům a vstupu nezvaných hostů z řad zvířat nebo lidí, ale taky zachytává vítr, prach a hluk, má příjemné barvy, někdy i květy a vůně. Nejčastěji tvoří skutečné hranice zahrady, vhodně však poslouží i k členění prostoru ale i poskytují ochranu, stíní, zajišťují intimitu soukromého pozemku oddělením od veřejných prostranství jsou často dobrým pozadím pro záhony peren, letniček a cibulových květin, zvláště takových, které potřebují ochranu před sluncem nebo před větry atd.Pravidelné i nepravidelné stěny hrají strukturou a charakterem důležitou úlohu v celkové kompozici zahrady.

Navíc poskytuje životní prostor nesčetným užitečným živočichům. Je významným prvkem v ekologii zahrady samé, ale i v mnohem širších souvislostech s okolím. Ve všech zmíněných případech se potkává účelnost s estetikou.

Živý plot má nesčetné podoby. Může být jen velmi nízký a plnit okrasnou funkci v záhonu, nebo může být vysoký i několik metrů. Měl by být odolný a vitální, hustý, dlouhověký, nenáročný na údržbu a samozřejmě krásný.

Výhradně estetické cíle sleduje tvarování od nejjednodušších geometrických forem živých plotů až po složité prostorové obrazce a figurální motivy. Pro stříhané stěny se mohou použít jak jehličnany, zejména tis, jalovec, zerav či cypřišek, tak celá řada opadavých listnatých keřů, ze stálezelených pak hlavně zimostráz, hlohyně, cesmína nebo ptačí zob. Jehličnany a stálezelené rostliny mají tu 'výhodu, že své úkoly plní i v zimě. Ještě je potřeba dodat, že zeravy a cypřišky vytvoří stěny vysoké až 5 m a široké 1 m, smrk vysoké 3-4 m á široké 60-100 cm, jalovec a tis vysoké 1-3 m a široké 50-80 cm. Stálezelené dřeviny se používají pro nižší stěny a také šířka se u nich dosáhne mnohem menší. Ze stálezelených dřišťálů jsou k tomu vhodné: Berberis gagnepainii, jež dorůstá výšky 1-2 m a dále zimostráz (zvaný též buxus).

 Pro složitější obrazce jsou nejvhodnější dřeviny s drobnými listy, které budou nejlépe opisovat vymodelovaný tvar. Architektonizující tvarování je dlouhodobá záležitost, prováděná vždy několikrát za sezonu, jinak se kýžený efekt nedostaví. Začínat se musí už u velmi mladé dřeviny a nekončí se vlastně nikdy - je to v podstatě doživotní činnost, která navíc vyžaduje velkou dávku výtvarného cítění. 

Než křoviny narostou do požadované velikosti a vzniknou z nich živé bariéry, trvá to několik let, takže v jejich těsné blízkosti bývají ploty laťkové i drátěné.

Živý plot

Založení živého plotu

Jednotlivé rostliny živého plotu to však nemají lehké. Každá má vymezen jen velmi malý životní prostor jak nad zemí, tak i pod ní. Každoročním řezem odstraňujeme vytvořenou zelenou hmotu a nutíme rostliny k tvorbě nové. To je stojí velké úsilí a energii. Je tedy zřejmé, že pro zdárný růst bude nutná pečlivá příprava stanoviště, především půdy, která musí být dostatečně zásobena živinami a vodou.

Trvalý charakter zelených stěn sám určuje první úkol, předem před výsadbou důkladně připravíme a přihnojíme místo pro živý plot.  Ideální bývá, když několik týdnů před výsadbou vyhloubíme na místě budoucího plotu příkop půl metru široký a stejně hluboký. Vyrytou zeminu při zasypávání promísíme s dobře vyzrálým kompostem, listovkou nebo chlévskou mrvou a při jarní výsadbě přidáme pomalu rozpustné minerální hnojivo.. Dále přidáme hnojivo s dlouhodobým účinkem, jako je například rohová nebo kostní moučka. Zemina v zahrnutém příkopu za pár týdnů slehne natolik, že se do ní dá lehce sázet. Není-li čas na přípravu, vylepšíme podobným způsobem zeminu v jámách, do kterých sázíme. Vysazujeme buď prostokořenné nebo kontejnerované sazenice.  V druhém případě nejprve zkontrolujeme důkladné provlhčení kořenového balu. Bal ponoříme i s kontejnerem na několik minut do vody. Vyjmeme sazenici z nádoby tak opatrně, abychom nepoškodili kořenové vlášení. Konce kořenů jemně uvolníme z balu - napomůžeme snadnějšímu rozrůstání. Poškozené kořeny i nadzemní části odstřihneme. Hloubka výsadby se řídí podobně jako u vzrostlých dřevin výškou krčku kmene, hloubka výsadby nesmí překročit více než o 5 cm výsadbu v kontejneru nebo ve školce. Hlubokou výsadbou kořeny trpí nedostatkem kyslíku a zpomalí rychlost růstu, při mělké výsadbě naopak kořeny vyschnou. Oboje může vést až k odumření sazenice. Při výsadbě jámu vyplníme zeminou, kterou přitlačíme, abychom odstranily vzduchové dutiny. Volně rostoucím opadavým dřevinám upravíme po výsadbě tvarovacím řezem korunu. Důkladně živý plot zalijeme a pokryjeme vysokou vrstvou mulče.

Při výsadbě i později rostliny vydatně zaléváme, dokud řádně nezakoření. Zaléváme však jen podle potřeby, přemokřená půda je stejně nevhodná jako suchá

Tvarování živých plotů

Výchovný řez a pravidelné vedení jsou pro dobrý stav živého plotu nevyhnutelnými operacemi. Velice důležitý je řez v prvních dvou letech. Liší se samozřejmě podle zvoleného typu živého plotu a také podle druhu - jinak zapěstujeme jehličnany a jinak opadavé listnáče. Listnaté druhy, zejména ty nízko rozvětvující, keřovitého habitu, je třeba při výsadbě seříznout o jednu třetinu. Jde sice o zásah razantní, který se navíc v druhém roce opakuje, díky němu se však rostliny rozvětvují těsně nad zemí a vytvářejí hustý porost. Řez provádíme po opadu listí. Bujně rostoucí vzpřímené dřeviny tvarujeme razantněji řezem na 30 až 15 cm od země. V pozdním létě dotvarujeme boční výhony. Během druhé zimy odstraníme hlubokým řezem polovinu loňského obrostu. Až po takovém řezu zahájíme tvarování boků ve více či méně šikmém sklonu. Živý plot se vždy musí rozšiřovat směrem od vrcholu k úpatí. Jednak je pak odolnější vůči sněhové pokrývce a silnému větru, jednak je do jeho spodní části zajištěn dostatečný přísun slunečního světla. Jehličnany a stálezelené dřeviny vyžadují v prvních letech pouze řez bočních větví. Vrcholovému výhonu ponecháme volnost růstu až do požadované konečné výšky.  Další údržba živého plotu spočívá v mulčování a přihnojování vyváženým hnojivem vždy na jaře. Vzrostlý živý plot udržujeme pravidelným tvarováním většinou dvakrát do roka (na jaře a koncem léta). Tvar a rovinu udržujeme napnutým provázkem nebo zhotovenou formou.  Nepravidelné živé ploty jsou na údržbu méně náročné. Odstraňujeme nesprávně rozmístěné výhony a plot seřezáváme do požadovaných hranic. Zanedbané, přerostlé nebo poškozené živé ploty lze také obnovit. Stálezelené druhy obnovujeme v polovině jara a opadavé v zimě. Hluboký řez provedeme ve dvou etapách, první sezónu jednu stranu a druhou sezónu druhou stranu. Rok předem důkladně přihnojujeme a po sestřihu hnojení zopakujeme. 

To, že se tvar rostlin přizpůsobuje našim estetickým představám, není nic, co by bylo proti zákonům přírody. Jestliže jiným musíme k požadovanému tvaru pomoci, neznamená to opět nic jiného než souhru kreativních schopností člověka a přírody.

 



facebook  Doporuč přátelům


Vaše názory

  K tomuto článku zatím nebyl připojen žádný názor.

     


CLUB ŽENA


Lifestyle