Nevyspalý řidič je stejně nebezpečný jako řidič opilý

Nevyspalý řidič je stejně nebezpečný jako řidič opilý

Kategorie: CESTOVÁNÍ

Nepřizpůsobení jízdy stavu vozovky, nevěnování se řízení vozidla, nedání přednosti v jízdě. Úřední formulace nejčastějších příčin dopravních nehod velmi často nedokáží postihnout pravou příčinu neštěstí – únavu, mikrospánek, sníženou pozornost způsobenou narušeným spánkem případně nevhodnou volbou léku na spaní.

Nevyspalí řidiči přitom mohou být stejně nebezpeční jako řidiči opilí – a možná i více, protože velmi často nevnímají únavu jako důvod, proč jízdu odložit. Může jít o zodpovědné lidi, kteří by v životě nevyjeli, pokud by v sobě měli jedno pivo a přesto sednou za volant ve stavu, ve kterém se během vteřiny mohou proměnit v neřízenou střelu. Řidič, který nespal 24 hodin, se chová podobně, jako by měl v krvi jedno promile alkoholu.

 

Britské ministerstvo dopravy odhaduje, že více než třetina všech dopravních nehod, při nichž došlo k vážnému poškození zdraví nebo úmrtí, má souvislost se spánkem.Peugeot-Electric-2.jpg

 

Podle výzkumu amerického dopravního institutu National Highway Traffic Safety Administration 55 % dotazovaných řidičů odpovědělo, že v průběhu minulého roku řídili, i když byli unaveni. Pokud hodnotili celou dobu své řidičské praxe, tak 23 % z nich za volantem usnulo, ale nehavarovalo; 3 %  usnula a havarovala. Pro tyto nehody je přitom typické, že řidič v kritické chvíli nebrzdí ani nepodniká jiné obranné manévry.

 

Americký Virginia Tech Transportation Institute nainstaloval na rok kamery a další monitorovací zařízení do stovky vozů. Výsledkem bylo zjištění, že ospalost byla příčinou plné čtvrtiny nehod či situací, které havárií bezprostředně hrozily. Mnozí řidiči přitom ani netušili, že za volantem spali – uvěřili, teprve když viděli záznam.

 

Ospalý člověk má delší reakční čas (déle tedy trvá, než zareaguje na nebezpečnou dopravní situaci), narušenou schopnost úsudku, zvýšenou pohotovost pro agresivní jednání, zhoršenou krátkodobou paměť (nevybaví si například, jak vypadal poslední kilometr cesty), narušenou schopnost zaostřit pohled – to vše může mít na silnici tragické následky.

 

Asi každý řidič má svůj vlastní způsob, jak únavě čelit. Někomu pomáhá káva či energetické nápoje, jiný si stáhne okno, další se poohlédne po aktivním (a tedy neusínajícím) spolucestujícím. Jediná skutečně dobrá rada ale je neřídit unavený. Jenže ne každý dokáže správně odhadnout hranici, kdy ještě může jízdu zvládnout a kdy je již sobě i svému okolí nebezpečný. Jistě je jednodušší odložit cestu, když je nevyspání jednorázové. Co ale dělat u chronické nespavosti? Zde je řešením jít prostě k lékaři a začít se léčit. Nelze přitom spoléhat jen na hypnotika. Všechny dosud dostupné léky na spaní mají časté nežádoucí účinky. Některé z těchto účinků přímo ovlivňují schopnost řídit vozidlo – ať už jde například o reziduální ospalost přes den nebo sníženou pozornost. Řízení vozu v noci po požití léku na spaní už je skutečným hazardem se životy. Někdy si dokonce takový řidič ráno nepamatuje, že v noci někam jel, protože starší léky na spaní negativně ovlivňují paměť.

 

Hlavním cílem léčby nespavosti by mělo být obnovení přirozeného spánkového rytmu. K tomu může pomoci psychoterapie a dodržování pravidel spánkové hygieny. Klasická hypnotika by měla být používána skutečně jen krátkodobě, nejdéle měsíc, jinak hrozí rozvoj závislosti. Díky modernímu výzkumu teď vstupuje do praxe nově melatonin, což je látka tělu vlastní, která má velký význam pro synchronizaci vnitřních hodin organismu s vnějším prostředím. Ve formě léku navozuje přirozený spánek a přispívá k fyziologickému střídání spánku a bdění. Navíc – na rozdíl od dosud užívaných léků na spaní - nezpůsobuje ranní ospalost, neovlivňuje paměť a nezpůsobuje závislost.

 



facebook  Doporuč přátelům


Vaše názory

  K tomuto článku zatím nebyl připojen žádný názor.

     


CLUB ŽENA


Lifestyle