Historie včel

Co se může stát, když včely zmizí z tohoto světa? Slavný vědec Albert Einstein řekl, že pokud včely zmizí, lidem zbývají jen čtyři roky života. Maja Lunde v románu o nepostradatelnosti tak malých tvorečků v ekosystému planety vás donutí zamyslet se o životě i o budoucnosti, kterou nechcete zažít. To je velmi vzácné. 

Název: Historie včel

Autor: Maja Lunde

Rok vydání: 2017

Vydavatel: Knihy Omega

Uvědomili jste si někdy důležitost hmyzu? Je tak přirozené, že jsou tady s námi (nebo lépe řečeno my s nimi), že si často ani neuvědomíme, co by se stalo kdyby včely a hmyz vymizeli ze světa. A věřte, že to není žádné sci-fi z daleké budoucnosti. Nadužívání postřiků, chemických hnojiv a jiných škodlivých látek zasadí ročně mnoho smrtelných ran nejen včelám. Román "Historie včel" od norské spisovatelky Maji Lunde představuje pohled ze tří perspektiv, které na sebe navazují a nakonec se i významně ovlivňují. Autorka líčí pokusy člověka o zkrocení včel, průmyslové zemědělství a nakonec i budoucí důsledky těchto rozhodnutí – svět bez včel, sobeckosti a krátkozrakosti křehkého lidského života.

Románem procházíme se třemi osobami – Tao z Číny z roku 2098, která pracuje v zóně 242 od rána do veřera od svých mladých let v sadu plném stromů, které aby rodily, musí opilovávat lidé ručně. Včely z planety definitivně vymizely kvůli bezohlednosti a krátkozrakosti lidského druhu. Další postavou je věčně ztroskotaný a zklamaný biolog William, Angličan, který roku 1892 postavil první exemplář "Savageho standardizovaného úlu", který měl jemu i jeho dětem zajistit budoucnost, čest a slávu. Během svého života a života jejich dětí se ničeho z toho nedočkal. Jeho potomci v budoucnu budou mít ale velmi důležitou roli a nakonec i jeho dílo. Přítomnost, tedy rok 2007, zastupuje včelař George, Američan, který je ekologickým včelařem a z celého srdce doufá, že jeho jediný syn převezme rodinou farmu. I kdyby syn Thomas o farmu se včelami stál, bohužel už není co podědit. Setkávají se zde tři roviny času, které se vzájemně nevědomky zásadně ovlivňují a ačkoliv rodiny v jednotlivých obdobích prožívají něco společné (vzájemné vztahy mezi generacemi, střet, plány do budoucna), rozděluje je doba a stav přírody, kterou jim jejich předkové zanechali.

Maja Lunde nutí čtenáře zamyslet se nad osobní zodpovědností za stav přírody, lidstva, včel i odkazu, který připravujeme pro naše následovníky a potomky. Ukazuje jeden z možných scénářů lidské krutosti, sobectví a bezohlednosti ke svému druhu i planetě, na které žijeme.

Ze tří zmiňovaných období bylo nejdrsnější právě to Taoino, budoucnost bez včel a bez naděje na lepší život. Tato část byla ale nejnapínavější a nejdramatičtější. Zbylé dvě třetiny se na můj vkus lehce táhly, především zdeprimovaný vědec William vám občas poleze na nervy, kniha má však silnou informační hodnotu s potenciálem zaujmout čtenáře napříč generacemi.