Odkud jsou psi

Odkud jsou psi

Kategorie: DOMÁCÍ ZVÍŘÁTKA

I zoologové jsou přesvědčeni, že nejstarším domácím zvířetem je pes. Teprve poměrně nedávno se mezi vědci rozpoutala diskuse, jestli je tomu opravdu tak.  



Podle mínění některých archeologů a paleontologů měl pes své výsadní postavení nejstaršího průvodce člověka postoupit ovci a koze. Leč nové nálezy prokázaly, že pes se opravdu v největší míře podílel na osudu člověka. Přešel s ním po dnes již zatopené Beringově šíji z Asie do Ameriky, plavil se s ním na křehkých člunech do Austrálie, na Nový Zéland i na tichomořské ostrovy a žil již v osadách lovců a rybářů ve střední době kamenné, např. ve Star Carru v Anglii nebo v zajímavé osadě Lepenski Vir na území dnešní Jugoslávie.

Bohatství plemen

Pes je také ze všech domácích zvířat nejproměnlivější, žádné jiné domácí zvíře se mu bohatstvím plemen nemůže rovnat. Snad každý kraj na Zemi má své vlastní psy, plemena odlišná od ostatních. Některá vznikla nedávno, jiná jsou však velmi starobylá a jejich vznik je zahalen tajemstvím. Podívejme se trochu po světě, abychom se seznámili s jeho psím obyvatelstvem. Je to nejen zajímavé, ale také užitečné. Zjistíme totiž, že se nestěhují jenom lidé ze země do země a z jednoho světadílu na druhý, ale že stejné cestování prodělávají i psi.

Psi ve světě

Na ulicích Prahy se můžeme setkat s chlupatými krasavci pocházejícími z Anglie, Francie, Německa, Švýcarska, Dalmácie, Afriky, ale také z daleké Číny, Íránu, Mexika a z dalších vzdálených oblastí. Dokonce se dá říci, že psí cizinci vysoko převyšují počet cizinců lidských. Máme u nás rozhodně více v tuzemsku usedlých „čau čau“ a pekinézů než rodilých Číňanů a daleko víc afgánských chrtů než Afgánců. A pokud jde o anglická plemena — rozmanité teriéry, setry, pointry, kokry a další španěly, ti vedou nad skutečnými Angličany nejméně 100:1.

Ale dost žertování, podívejme se do historie našich nejvěrnějších přátel. Je opravdu těžké zjistit, kde se vlastně psi na světě vzali, protože už v nejstarších psaných pramenech se o psu mluví jako o samozřejmosti. Byl všude. Měli ho staří Sumerové i jejich následovníci, staří Egypťané znali řadu plemen (nejméně 14), Rekové a Římané nám zanechali zprávu nejen o psech vlastních, ale i o těch, které poznali při obchodních cestách i válečných taženích u svých sousedů. Když Kolumbus doplul do Ameriky, potkal tam domorodé psy. Vyobrazení, keramika i mumie dokazují, že Indiáni znali psy už hezkých pár tisíciletí. Cestovatelé, kteří pronikali do pustých oblastí Asie, Afriky i Jižní Ameriky, po-tkávali všude domorodé psy, mnohé z nich velmi odlišné od plemen, která znali. Psi byli zkrátka všude, v Arktidě i v tropických pralesích, v pouštích i ve vysokých horách.

Předci psa

Ponecháme stranou otázku psího praotce — ve většině případů jím byl vlk —a podívejme se na jednotlivé „psí oblasti". K nejstarobylejším typům patří příslušníci velké skupiny špiců. Jsou rozšířeni v oblastech kolem severního pólu. Původní plemena špiců najdeme ve Skandinávii, v severním Rusku, na Sibiři a ve východní Asii. Do této skupiny patří proslulé laiky, finští, laponští i islandští špici a blízce příbuzní jsou ji i saňoví psi a čínský čau čau. Pro všechny špice je charakteristická nevysoká postava s krátkým pevným hřbetem, hlava s výrazným stopem, špičatým čenichem, vztyčenými boltci a přes hřbet neseným zatočeným ocasem.

Severská plemena

Opakem těchto seveřanů mezi psy jsou chrti. Jejich domovem je stepní pásmo Starého světa od Indie přes asijské stepi až do severní Afriky. Starobylost chrtů dokazují četné egyptské i antické kresby a plastiky. Ovšem hledat pravlast chrtů, pane to je oříšek!

ovčácký pes

Tibet a dogy

Lehčí je to s dogovitými psy. O těch se kynologové domnívají, že mají původ v horách Tibetu a střední Asie, za pradědečka mastifů, dog a podobných psích obrů považují mohutnou a hrozivou tibetskou dogu.

Ovčáčtí psi

Jiný problém představují ovčáčtí psi. Známe zhruba dva typy ovčáků. Jedním jsou horští pastevečtí psi typu našeho čuvače. Mají hustou, bohatou srst normální délky a kvality, robustní, ale velmi pohyblivou postavu a zpravidla bílou nebo světlou barvu (to aby se i v noci po-znali od vlků). Snad každé evropské po-hoří (a také některá asijská) má svého bílého ovčáka. Horší je říci, odkud pocházejí, vždyť patrně putovali se svými pány, pastevci, po celé věky za lepšími pastvinami. Snad byla jejich domovina někde v středoasijských horách, kde do-dnes žijí velmi starobylé typy ovčáků.

Ovčáci stepní psi

Odlišným typem jsou ovčáci stepní, které chrání dlouhá, někdy i šňůrovitá srst jako pláštěnka tak dokonale, že jim ani oči vidět nejsou. Jejich domovem byly asi stepi kolem Kaspického moře nebo možná u Černého moře. Dnes je najdeme hlavně v Mad'arsku (pumi, puli, komondor), na Ukrajině (ovčarka) a v Polsku (nížinný ovčák). Mnoho se od nich však neliší staroanglický ovčák bobtail, který je však jistě zcela odlišného původu. Mnozí ovčáci si však uchovali rysy praotce psů, vlka, například dobře známý německý ovčák, ačkoliv mají k vlkům stejně daleko nebo ještě dál než jiná plemena.

Lovecká plemena

Proměnlivost ovčáků není nic proti nesmírnému bohatství loveckých plemen, všelijakých těch ohařů, barvářů, honičů, slídičů, přinašečů, norníků a jak se všechna ta lovecká psí řemesla jmenují. Lovecká plemena tvoří valnou část současného rasového bohatství psů, ale ještě mnohem víc je plemen vymizelých. Každý kraj měl své lovecké psy. Např. ještě na počátku tohoto století se ve Francii choval ohař francouzský, bourbonský, navarský, pikardský, bengálský, anjouský, modrý auvernský, toulouský, Saint-Germain, Dupuy a další. Vyznat se v nich je opravdu problém a hledat jejich pravlast, to je ještě těžší.

Asijská plemena psů jsou starobylá

Ale to vlastně stále mluvíme hlavně o psech evropských. Největší bohatství původních plemen se nám však zachovalo v Asii, jejíž obrovské rozlohy a zapadlé kouty přály uchování starobylých ras. Tak např. Tibet zachoval nejen mohutnou dogu, ale i menší pastevecká plemena, dále huňatého Lhasa apso, šicu, tibetského teriéra a možná ještě další, dosud málo známé typy psů. Kdo ví, kolik cenných plemen ještě žije v nepřístupných krajích. Že nemají mezinárodně uznaný standard a plemennou knihu? Ale to přece donedávna neměla ani ta nejušlechtilejší, nejcennější plemena, to je vymoženost posledních dvou století. Jenomže starobylé, dokonale prošlechtěné „ráce" existují již několik set nebo dokonce tisíc let ve stejné podobě, jakou známe dnes. Příkladem může být čau čau, pekingský palácový psík a jemu podobný japonský čin, šarpej se zbytnělou kůží, maltézáček, italský chrtek, mexická čivava a mnoho dalších.

plemeno sharpei

Afrika

Afrika přispěla k bohatství psích plemen jen málo, vlastně poskytla prostor k rozvoji hlavně chrtům a pak ještě zajímavým domorodým plemenům, z nichž v Evropě uspěl jen neštěkající basendži. V nové době pak přibyl mohutný rhodeský lví pes, ridgeback, vyšlechtěný z rodičů evropského původu.

Americká plemena

Z amerických plemen, jichž bylo nemalé množství, od ovčáka typu kolie až po psíka podobného mopsovi nebo francouzskému buldočkovi (Činča-buldog), se nám zachovalo jen pár kreseb, plastik a mumií. Přežila pouze maličká čivava, nejmenší pes světa, a podivný naháč. Zato však Amerika přivedla na svět řadu novodobých plemen, počínaje obrovským novofundlákem a konče legračním bostonteriérem. A dokonce i Austrálie, kde žil jen zdivočelý dingo, má dnes už vlastní psí plemena, např. kelpii. Inu, psi dobyli svět současně s člověkem. Doufejme, že tu společně s námi budou žít ještě mnoho století.


Štítky



facebook  Doporuč přátelům


Vaše názory

  K tomuto článku zatím nebyl připojen žádný názor.

     


CLUB ŽENA


 Trnkobraní