Příprava omítky

Omítání vyžaduje už větší zručnost  i speciální nářadí. Může se však stát, že opravujeme kus omítky, a proto se i o této práci stručně zmíníme.

Vápenná štuková omítka, nejběžnější na cihelně stěny, mi spodní omítku (jádro) z malty, v niž je na 1 m³ malty 1 m³ písku, 290 Litrů vody a 0,31 m³ vápenné kaše. Vrchní omítka, líc, je ze štukové malty, v niž je 0,75 m³ jemného písku, 250 litrů vody a 0,34 m³ vápenné kaše. Přidávat cement se nedoporučuje. Zdivo se očisti. pokropí, pak se nahodí zednickou lžící jádro tlusté 1 až 1,5 cm, srovná se: povrch, nechá zatvrdnout a nahodí se líc tlustí asi 0,5 cm. Povrch omítky se hladí plstěnými hladítky za stálého kropeni štětkou. Tam, kde má omítka držet na zdivu i na dřevě, překryjeme styk napřed pásem drátěného pletiva. Jinak by na styčné spáře vznikaly trhliny. Omítá-li se při opravě na podklad ze staré omítky, musíme zeď napřed dobře postříkat vodou a stěrkou seškrabat malířské nátěry. Očištěnou plochu znovu navlhčíme a zdrsníme zednickým kladivem nebo špičákem. Do staré omítky se vysekají nepravidelné jamky (tzv. špicováni), aby nová omítka lépe držela. Malta musí být tak hustá, aby po nahození zednickou lžící nestékala po stěně. Nahozenou maltu necháme zavadnout asi tři hodiny. Potom ji zarovnáme delší rovnou a hladkou tyčí. Tyč mírně přitlačíme a při pomalém pohybu vzhůru jí kloužeme vpravo a vlevo. Takto zarovnanou maltu teprve hladíme hladítky.

Vápenná (zatřená) omítka stěn se dělá ve sklepě, na půdě apod. Použijeme-li tzv. hydraulického vápna nebo nastavíme-li maltu cementem, hodí se tato omítka i do prádelen. Jinak se dělá jako omítka štuková, zatře se dřevěným stíradlem.

Cementová omítka je vhodná tam, kde se hodně pracuje s vodou (prádelny, garáže). Je tlustá asi 2 cm. Povrch se uhlazuje železnými stěradly. Po zatvrdnutí se nanáší zpravidla tenká vrstva řídké cementové malty, která se vypaluje, tj. popráší se po mírném zatvrdnutí suchým cementem, který se štětkou dobře provlhčí a pak namočenými železnými hladítky zatírá, až povrch ztemní.

Pro menší opravy je dnes samozřejmě jednodušší koupit hotovou směs a promíchat ji třeba ve kbelíku s vodou než ji složitě takto míchat.

Hrany omítek

Hrany omítek (rohy) se nejčastěji poškodí a také nejtíže opraví. Musíme totiž dbát na přesnou práci, protože každá nerovnost hrany je hodně znatelná. Ať již hranu spravujeme sádrou nebo maltou, máme používat přiložených prkének nebo latí. Před poškozením chrání hrany mírné zaoblení. Lépe je chrání juta nebo drátěné pletivo, vložené do jádra omítky. Na hrany, které bývají ničeny z důvodů frekvence častěji připevňujeme úhelníky z plechu, které jsou od podlahy do výšky asi 150 cm. Připevňují-se na omítku vruty do hmoždinek. Malé poškození omítky se opraví sádrou s přídavkem pisku podle hrubosti okolní omítky. Nejdříve poškozené  místo odsekáme a oškrábeme až na zdravou omítku. Potom povrch navlhčíme odkapaným štětcem, opatrně, aby se nepoškodila okolní malba. V nádobě rozděláme tolik sádry, kolik se asi spotřebuje na opravu. Sádru dobře rozmícháme.  Stěrkou nebo zednickou lžící ji co nejrychleji naneseme do poškození a zarovnáme její povrch. Přebytek setřeme hladkou laťkou, aby byla sádra v rovině s ostatní stěnou. Povrch vlhké sádry podle potřeby vyhladíme vlhkým štětcem. Zbytek sádry z naběračky hned vypláchneme.

Praskliny v omítkách

Praskliny v omítkách můžeme vyspravit sádrou. A taky může použít přetíratelný akrylový tmel. Ten má tu výhodu, že zůstává pružný a tím nedochází dalšímu praskání omítky. Rovně práce je s ním jednoduší stačí vytlačit a třeba mokrým prstem vtlačit do spáry a dorovnat. Po aplikaci zatřeme barvou.

Menší rýhy

Ne menší rýhy je možno použít sádru, nebo akrylový přetíratelný tmel a nebo tmel na sádrokarton s ním se dobře pracuje a po zaschnutí jej lze lehce dobrousit do rovné plochy.