Nepředvídatelná láska

Kdo by si kdy pomyslel, že se po smrti mé maminky mému tátovi zrodí láska k mé kamarádce? A tak jsme teď všichni společně, v jedné podivné rodině.

Se Zuzkou jsme sedávaly v jedné lavici a prožívaly nejrůznější dobrodružství, která nám život přinášel. Maturita nás čekala za pár měsíců, a proto jsme se domluvily, že budeme společně studovat u mě doma.

Bydlela jsem s tátou, který se často vracel domů až pozdě večer, takže doma byl klid. Maminka nás opustila již před mnoha lety, a tátovo srdce bylo od té doby zavřeno. Miloval ji opravdu hluboce.

Doučování angličtiny

Když mi bylo osmnáct, začala jsem se více soustředit na školu a na to, abych se dostala na vysokou. S kamarádkou Zuzkou jsme se tedy začaly dva měsíce před maturitou pilně učit. "Možná bychom měly zvážit doučování," navrhla jednoho dne Zuzka, když nám angličtina dělala potíže.

"Kde ale tak rychle najdeme doučujícího?" "Můj tátova umí angličtinu moc dobře, snad by nám mohl pomoct," navrhla jsem.

Maturitu jsme zvládly

Když jsme se začaly učit s tátou, všimla jsem si, jak se na něj Zuzka dívá. Učení s ním bylo zábava. Nikdy na nás nekřičel a byl trpělivý. Dva týdny jsme spolu pilně pracovali, až nastal den D. Maturita! Bylo to neskutečně nervy drásající!

Když přišla angličtina, nebyla jsem si jistá. Ale zvládla jsem to! Sám samými jedničkami a jednou dvojkou (z angličtiny) jsem skákala radostí domů. Cestou jsem volala Zuzce, ale nebrala to. Musela na maturitu den dříve kvůli rodinným povinnostem.

Drželi se za ruce

Když jsem přiběhla domů, zastihla jsem tátu a Zuzku, jak sedí na gauči a drží se za ruce. Dělala jsem, jako bych nic neviděla, a plánovala jsem si s tátou promluvit, až Zuzka odejde. Táta ale začal sám.
"Víš, mám pocit, že teprve od smrti tvojí mámy cítím k někomu, kromě tebe, něco víc." Táta se asi zbláznil, a Zuzka taky. Odešla jsem do svého pokoje a celou noc jsem o tom přemýšlela. Ráno jsem se rozhodla promluvit si s Zuzkou.

Obávala se mé reakce, ale uklidnila jsem ji, že jim to přeji, a že by tátovi neměla ublížit. "Tvého tátu z hloubi srdce miluji a moc bych chtěla být s ním. I s tebou, protože jsi moje nejlepší kamarádka," řekla mi. Nezbývalo než jí přiznat, že takový život by nemusel být špatný.

Našli své štěstí

Uplynul rok a jednoho dne ke mně přišli oba s úsměvem na tváři. Na Zuzčině ruce jsem zpozorovala třpytivý prsten, který však rychle schovala za záda. Posadili jsme se k stolu a společně mi to oznámili. "Budeme se brát!" Svatba byla nádherná!

Pár dní po svatbě nás táta shromáždil u stolu v kuchyni. "Dámy mého srdce, mám pro vás překvapení. Koupil jsem domeček za Prahou a chtěl bych, abyste si ho s námi prohlédly." Nepoznávala jsem ho. Táta se totálně proměnil.

Stal se veselým a vtipným člověkem, a to všechno díky Zuzce, mé nevlastní matce! Teď už žijí v domě jen oni dva, ale štěstí je provází stále stejně.

Štítky